Titus od Baa Ram Ewe v jedenácti odstínech!

Právě jsem doskladnila přízi Titus od yorkshirské společnosti Baa Ram Ewe. Můžete vybírat z jedenácti nádherných odstínů inspirovaných krajem Yorkshire. Na svetřík vel. 38 stačí 4 přadena. Při nákupu svetrového množství počítejte s dárečkem od Baa Ram Ewe. Na eshopu příze naleznete zde.
Firma si klade za cíl oprášení a znovuproslavení textilní tradice v Yorkshire. Nyní slaví 10 let od svého založení. Dokázali, že britská vlna může být luxusní a já tuto zkušenost mohu jen potvrdit.

Na ravelry je také k dispozici zdarma návod na nákrčník z jednoho přadena příze Titus.

zdroj obrázku: https://www.ravelry.com/patterns/library/smithies-cowl

Na Titus bylo navrženo spoustu legendárních návodů jako třeba Paper Dolls od Kate Davies nebo Dexter od Isabell Kraemer. Díky síle příze "sport" se hodí i většina návodů Carol Feller. Jestli návrhářku neznáte, rozhodně doporučuji prozkoumat :-).
Síla "sport" je příjemná přechodová. Není moc tenká, ani moc silná a i na českou zimu stačí, protože vlna nádherně hřeje (vyzkoušeno na vlastní kůži na vymrzlé chalupě v zimě v Krkonoších :-)).
Já sama jsem z ní pletla svetr Avion. Patří k mým oblíbeným a časté nošení na něm není skoro vidět. Moc doporučuji!

Detail svetru Avion od Katrin Schneider - příze Titus v odstínu Coal.

Testování návodu - nová zkušenost

Už nějakou dobu na Ravelry sleduji návrhářku, která si říká La Maison Rililie. Sleduji i její osobní profil rililie, kde jsem viděla kardigan Winston. Tak moc se mi líbíl, že jsem jej okomentovala s tím, že kdyby jej potřebovala otestovat, moc ráda to udělám.

Za pár dní se mi Rililie ozvala, že jestli chci testovat, tak můžu, ale deadline je za necelý měsíc. Šla jsem do toho, vybrala přízi a pletla jako o život. Rozhodla jsem se pro Manos del Uruguay Alegríi, protože se hodila silou (fingering). Na svetříky je moc příjemná. Je lehká, hřejivá a odolná. Byla to dobrá volba. Jediný zádrhel byl, že jedno přadeno bylo světlejší, takže jsem musela celou dobu střídat klubka, aby to nebylo vidět. Výsledek je krásně melírovaný. Jsem moc spokojená.

Šibeniční termín pro mě znamenal dost stres, ale nelituji, že jsem do toho šla. Kardigan má zajímavou konstrukci. Začíná se sedlem pleteným technikou, které se v angličtině říká "welted stripes". Nevím, jestli existuje český překlad názvu, ale dalo by se to volně přeložit jako "svařované pruhy" (pokud někdo překládáte, budu ráda za víc info - edit po komentářích: welted stripes - rýhované pruhy - to welt - šlehat, bičovat). V podstatě se jedná o rub lícového žerzeje, kdy střídáte barvy a velikosti jehlic. Já jsem používala jehlice 5mm na světlé barvy a 2mm na tmavé. To způsobilo, že světlé barvy jsou výraznější a tmavé jim dělají jen jakýsi obrys, kontrast. Technika na první pohled vypadá jako vroubek, ale není tomu tak. O vroubku autorka napsala, že jej pro jeho vytahování a sportovní vzhled nepoužívá moc ráda.

Vybírala jsem ze šedé a petrolejové verze. Na pravém vzorku jsem špatně vystřídala jehlice a hned je to vidět, zelené barvy je příliš. 

Po barevném sedle následovalo tělo svetru v petrolejové barvě. Aby mohly vzniknout netopýří rukávy, bylo v horní části potřeba kontinuálně ubírat. Nakonec se celý svetr orámoval kolem dokola patentem. Opravdu kolem dokola. Měla jsem to asi na třech kruhových jehlicích.

Na rukávy se naplétala manžeta. Doporučeno bylo plést ji jednobarevně, což jsem udělala. Výsledek ale působil jakoby přilepeně a neladil s celkem. Rozhodla jsem se proto střídat světle zelenou přízi s šedou, abych vzhled manžety přiblížila vzhledu sedla. Poradila mi to kamarádka J. a jsem moc vděčná. Konečný vzhled rukávu působí daleko harmoničtěji.

Na závěr testování bylo potřeba zvážit příze a sdělit autorce spotřebu, jaký byl vzorek před a po vyprání a jak se lišily rozměry svetru od originálu v návodu. To vše jsem jí zvládla poslat poslední den před termínem s tím, že mi chyběla druhá manžeta rukávu. Měřit už jsem ale mohla a spotřebu jsem odhadla. 

Ufff, byla to skvělá a zajímavá zkušenost. Myslím ale, že podobnou si na nějakou chvíli zase odpustím. Dokonce jsem si potom dala i pletací pauzu. Pletení má přece jen být o radosti a pohodě a ne honění termínů :-).

Co Vy? Jak to máte s pletením a termíny? Užívate si jej i tak?

Léto - skvělý čas na dokončení restů

Nemám ráda moc rozpletených projektů. Vyhovuje mi mít tak tři až čtyři: něco složitějšího a trochu výzvu, něco bezduchého ke čtení nebo filmu a něco menšího na cesty s sebou. Když toho mám víc, mám pocit nedokončené práce a u jednotlivých projektů začínám ztrácet nit.

Rozhodla jsem se tedy přes léto se vším rozdělaným zatočit a na novou pletací sezónu nahodit s čistým štítem (ano, podzim vnímám jako začátek nové pletací sezóny, i když by bylo asi chytřejší tak vnímat už léto :-)).

Prvním dokončeným projektem byl svetřík pro mého novorozeného synovce Tiriltunge Newborn Onesie. Původní návod je na bodýčko, které má na sobě jemnou krajku.

Zdroj obrázku: https://www.ravelry.com/patterns/library/tiriltunge-newborn-onesie-nyfdtbody

Rozhodla jsem se pro přízi Manos del Uruguay Alegría. Tím, že je to ponožkovka s nylonem, vydrží i praní v pračce, což se na provoz s miminkem hodí. Při nahazování jsem ještě nevěděla, jestli miminko bude chlapeček nebo holčička. Vybrala jsem proto neutrální jarně zelený odstín Spirulina. Pro případ chlapečka jsem se rozhodla vynechat krajkový vzor a uplést jen svetřík bez zapínání dole.
Termín byl šibeniční. Rukávy jsem pletla ve vlaku cestou za miminkem, které se narodilo o týden dřív. Nakonec jsem to ale stihla. Fotky jsou proto trochu nic moc.

Dalším rozpleteným a nedávno dokončeným projektem jsou hladké ponožky z Manos del Uruguay Alegría GRANDE v odstínu Peach and Chia. Už jsem je jednou pletla jako dárek pro moji babičku, ale tak se mi líbily, že jsem jedny "potřebovala" i pro sebe.

Třetím dokončeným projektem je svetr Understated od Joji Locatelli z příze Winterburn DK (Baa Ram Ewe). Svetr už mám hotový. Zbývá už jen s láskou nosit. Zatím jsem nadšená jak z příze, tak z návodu. Více ale později v samostatném článku.

Posledním restem letošních prázdnin je šátek Texture Time od Stephena Westa, který pletu už od října a je to takový výplňový projekt, když není nic dalšího. Začalo mě štvát, že ho pletu už moc dlouho. Musím dokončit, ať mám čistý stůl. Pocity to nejsou ideální ani zenové, ale tak to zkrátka je :-). Navíc to bude můj adventní šál, jak jsem jej plánovala už loni.

Jsem zvědavá, jak vyřeším těch asi 600 konců (to je ironicky nadnesené, ale bojím se, že nedaleko od pravdy). Ale to je hudba budoucnosti, vždyť mám ještě celý srpen :-).

A jak to máte vy? Máte rádi velký výběr z rozpletených projektů nebo jen jeden či dva? Budu moc ráda za Vaše komentáře na toto téma :-).

Sockhead Slouch Hat

Tento projekt jsem začala z prostého důvodu: potřebovala jsem čepici na každodenní nošení, která mi půjde k mému nejpoužívanějšímu šátku - Dotted Rays od Stephena Westa. Ke kabátu jsem v zimě nebrala žádný jiný. Chtěla jsem také využít zbytek příze Merino Singles od La Bien Aimée. V Berlíně na Berlin Knits jsem pořídila ještě jedno klubíčko této příze v podobném, ale trochu tmavším odstínu. Řekla jsem si, že se pokusím o jemný fade (přechod barev). Výrazné přechody se mi nelíbí. Jsem spíše jednobarevný nebo melírový tip, ale i tak mě moc lákalo to zkusit.

Začala jsem nestrategicky tmavší barvou. Nestrategicky proto, že jsem chtěla spotřebovat tu světlejší a tmavší to jen "šmrncnout". Důvodem je, že mi jde lépe k barvě pleti, proto je lepší ji mít u obličeje. Už tradičně jsem udělala dvojitý lem. Při síle příze "fingering" se hodí, když je pokrývka hlavy přes uši teplejší.

Můj šátek Dotted Rays má zrzavé pruhy, ze kterých mi zbyl kousek Fina (odstín Rust). Chěla jsme jí tam dostat trošku víc, tak jsem jednou za čas připletla pár ok zrzavou přízí a metodou fair isle (zaplétáním dvou barev).  Při přechodu na světlejší přízi jsem zrzavou přidávala ještě o trošku víc, protože zrzavé obsahuje méně.

Co?: Sockhead Slouch Hat od Kelly McClure
Z čeho? La Bien Aiméé Merino Singles a Manos del Uruguay Fino
Jehlice: 2,5 mm a 3 mm

Odkaz na projekt na ravelry zde.

Návod mohu doporučit na jakoukoli tenší čepici. Je to odpočinkové cestovní a společenské pletení. Hodí se taky na využití toho jednoho suvenýrního klubíčka nádherné ponožkovky, které je na ponožky trochu škoda, ale zároveň je jen jedno a nevíte co s ním.
Po dokončení jsem zhodnotila, že mi ty přechody barev zas tak nejdou a budu se raději konzervativně držet svých "jednobarevných barev" :-).