Stránky

čtvrtek 19. září 2019

Pentabackpack - v čem nosím klubka?

Žiju v Praze a moc ráda se účastním setkání s přáteli v kavárnách. Chodím plést, načerpat inspiraci a zasmát se s dalšími pražskými pletařkami a k tomu nutně potřebuju mít v čem tahat klubka :-). Pletení tahám vlastně skoro na všechna setkání ve městě, kterých se účastním. Jezdím MHD a bydlím v bytě se čtyřmi dalšími lidmi. Nutně proto potřebuji zavazadlo nejen praktické, ale i multifunkční, protože do bytu se tašek a batohů nevejde nekonečně.
Mým náročným požadavkům perfektně vyhovuje Pentabackpack z dílny Evulekotule. Někteří z Vás určitě znají její blog.
Pentabackpack je původně navržen jako praktický batoh pro maminky, které nosí svoje děti v šátku nebo v nosítku. To jsem já :-). Potřebuju ale i něco hezkého do města, kam se vejde pletení, další pletení, knížka a svetr na večer.




Tento batoh je praktický, protože popruhy s karabinkami jednoduše přeháknete a přebudujete jej na větší či menší tašku přes rameno.



Fotky fotila sama Evulekotule. Přihlásila jsem se jako dobrovolník na focení. Evu jsem moc ráda poznala a za fotky moc děkuji!


úterý 3. září 2019

Naima

...rozhodně patří k mým nejoblíbenějším svetrům letošního léta. Nosila jsem jej do města, na chatě, u ohně, na výšlap a jednou i o chladné noci ve spacáku. Po tom všem vypadá stále stejně, jen je trochu cítit kouřem.
Jedná se o opravdu geniální návod od Ankestrick. Výhodou je, že si můžete vybrat mezi krátkou verzí do pasu nebo delší s kapsičkami. Já jsem měla koupenou přízi De Rerum Natura Ullysse a bála se, že mi nevyjde dlouhá verze, i když se mi líbila daleko víc. Rozhodla jsem se tedy, že nejdříve upletu rukávy a až pak budu plést tělo, dokud budu mít z čeho. Už jste to tu asi někde četli, že? Prostě normální honička vlněného kuřete :D. Jinak to nejspíš ani neumím :-).


Ale vraťmě se zpět k Naimě. Návod je to opravdu geniální. Já jsem pletla z tenčí příze, než je doporučeno. Přepočítala jsem proto návod a pletla velikost L, abych dostala M. Počty řad jsem punkově přidávala a ubírala podle potřeby, moc to tady nevadilo.

Začínalo se odshora límcem. Některé pletařky nahodí linii krku a pak límec dopletou nakonec, až si můžou svetr zkoušet. Lidé si často stěžovali, že je límec moc dlouhý. Mohla bych jej mít asi kratší, ale vlastně bylo dost fajn se do delšího límce zachumlat třeba u táboráku. Nahodila jsem pomocí jehlice 3 mm, i když celý svetr byl pletený na 4 mm jehlicích a patenty na 3,5mm. Horní lem je takto pevnější.


Moc krásným prvkem tohoto designu jsou vertikální linie dírek. Vypadají opravdu elegantně a  jemně lemují postavu. Jsou i pěkným prvkem na límci a já jsem si je oproti návodu přidala i na náplety rukávů.



Originálním detailem jsou také vyplétané vnitřní strany kapsiček, které jen tak nenápadně vyčuhují. To mě moc baví. Oproti návodu jsem změnila konstrukci kapes. V návodu byly dvojité pouzdrové kapsy, které se k tělu svetru přichytí jen za rohy. Moje kapsy vznikly napletením délky kapsy a pak spletením dohromady za spodní lem kapsičky a matracovým stehem za boční lemy kapsy. Můj nápad to není, inspirovala jsem se tímto svetrem, kde najdete i krásně nafocený postup, jak to udělat. Autorce jsem moc vděčná!


Barevný vzor na kapsičkách jsem vyplétala metodou fair isle. Poprvné v životě tam i zpět, hladce a obrace. Doteď jsem tuto techniku používala pouze do kruhu, tedy stále hladce. Od kurzu fair isle, kterého jsem se kdysi zúčastnila u Vlněných sester, jsem tuto techniku zapomněla. Když se člověk ale dívá, jak při pletení rubu vypadá líc, přijde na to i bez youtube videí. Není to vůbec těžké, tohoto strašáka se bát nemusíte :-).


Co?: Naima od Ankestrick
Z čeho?: Ulysse od De Rerum Natura
Jehlice: 3; 3,5 a 4 mm


A co Vy? Jaký byl Váš oblíbený letní svetr? Bojíte se metody fair isle z rubové strany nebo je to pro Vás hračka?