Testování návodu - nová zkušenost

Už nějakou dobu na Ravelry sleduji návrhářku, která si říká La Maison Rililie. Sleduji i její osobní profil rililie, kde jsem viděla kardigan Winston. Tak moc se mi líbíl, že jsem jej okomentovala s tím, že kdyby jej potřebovala otestovat, moc ráda to udělám.

Za pár dní se mi Rililie ozvala, že jestli chci testovat, tak můžu, ale deadline je za necelý měsíc. Šla jsem do toho, vybrala přízi a pletla jako o život. Rozhodla jsem se pro Manos del Uruguay Alegríi, protože se hodila silou (fingering). Na svetříky je moc příjemná. Je lehká, hřejivá a odolná. Byla to dobrá volba. Jediný zádrhel byl, že jedno přadeno bylo světlejší, takže jsem musela celou dobu střídat klubka, aby to nebylo vidět. Výsledek je krásně melírovaný. Jsem moc spokojená.

Šibeniční termín pro mě znamenal dost stres, ale nelituji, že jsem do toho šla. Kardigan má zajímavou konstrukci. Začíná se sedlem pleteným technikou, které se v angličtině říká "welted stripes". Nevím, jestli existuje český překlad názvu, ale dalo by se to volně přeložit jako "svařované pruhy" (pokud někdo překládáte, budu ráda za víc info - edit po komentářích: welted stripes - rýhované pruhy - to welt - šlehat, bičovat). V podstatě se jedná o rub lícového žerzeje, kdy střídáte barvy a velikosti jehlic. Já jsem používala jehlice 5mm na světlé barvy a 2mm na tmavé. To způsobilo, že světlé barvy jsou výraznější a tmavé jim dělají jen jakýsi obrys, kontrast. Technika na první pohled vypadá jako vroubek, ale není tomu tak. O vroubku autorka napsala, že jej pro jeho vytahování a sportovní vzhled nepoužívá moc ráda.

Vybírala jsem ze šedé a petrolejové verze. Na pravém vzorku jsem špatně vystřídala jehlice a hned je to vidět, zelené barvy je příliš. 

Po barevném sedle následovalo tělo svetru v petrolejové barvě. Aby mohly vzniknout netopýří rukávy, bylo v horní části potřeba kontinuálně ubírat. Nakonec se celý svetr orámoval kolem dokola patentem. Opravdu kolem dokola. Měla jsem to asi na třech kruhových jehlicích.

Na rukávy se naplétala manžeta. Doporučeno bylo plést ji jednobarevně, což jsem udělala. Výsledek ale působil jakoby přilepeně a neladil s celkem. Rozhodla jsem se proto střídat světle zelenou přízi s šedou, abych vzhled manžety přiblížila vzhledu sedla. Poradila mi to kamarádka J. a jsem moc vděčná. Konečný vzhled rukávu působí daleko harmoničtěji.

Na závěr testování bylo potřeba zvážit příze a sdělit autorce spotřebu, jaký byl vzorek před a po vyprání a jak se lišily rozměry svetru od originálu v návodu. To vše jsem jí zvládla poslat poslední den před termínem s tím, že mi chyběla druhá manžeta rukávu. Měřit už jsem ale mohla a spotřebu jsem odhadla. 

Ufff, byla to skvělá a zajímavá zkušenost. Myslím ale, že podobnou si na nějakou chvíli zase odpustím. Dokonce jsem si potom dala i pletací pauzu. Pletení má přece jen být o radosti a pohodě a ne honění termínů :-).

Co Vy? Jak to máte s pletením a termíny? Užívate si jej i tak?