Stránky

Zobrazují se příspěvky se štítkemLoch Lomond. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemLoch Lomond. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 7. ledna 2020

Návod na opravu dírky na svetru z Loch Lomondu



Přízi Loch Lomond od firmy BC Garn už v nabídce nemám, ale z ní upletené kousky ještě nosím. Svetr  Flourish od Alany Dakos jsem darovala mojí  velmi dobré kamarádce, protože jí slušel a seděl mnohem víc než mně. Navíc svetr potřebovala a já jich mám z nějakého důvodu celkem dost :D.
Před časem přišla s tím, že na rukávu v místě loketního kloubu udělala dírka. Nabídla jsem jí, že to opravím, přece jen pletu delší dobu než ona. Vypadalo to asi takto:


Díru v úpletu jsem neopravovala poprvé, ale poprvé jsem začala procházet různé návody a videa. Přece jen už to nebyl můj svetr, ale dělala jsem to pro někoho jiného. Znáte to. Vždycky si na tom člověk dává víc záležet, aby to vypadalo, když to nedělá pro sebe.
Nakonec jsem použila víceméně tento návod v angličtině - část pod podnadpisem "Knitted Patch". Pokusím se tu popsat, co jsem dělala pro případ, že byste potřebovali dělat to samé. Předem se moc omlouvám za kvalitu fotek, ale v zimě je to se světlem špatné a já se pletení a věcem přidruženým věnuji jen, když mi spí dítě. Nejsem tedy vládcem svého času a nemohla jsem čekat na lepší světelné podmínky.

Začala jsem tak, že jsem po obou stranách dírky nabrala na ponožkové jehlice oka, vždy pravou "nožku" z každého "véčka". Dala jsem si jedno oko odstup od páraného místa, aby se dírka nezačala párat ještě víc.


Pak jsem nabrala oka na další ponožkovou jehlici ještě zespodu.


Měla jsem velké štěstí, že jsem ve svém kouzelném košíku se zbytky přízí našla i zbytek konkrétního odstínu Loch Lomondu. Začala jsem tedy plést záplatu odspodu a při každé obrátce na konci řady nabírala jedno oko ze svislých ponožkových jehlic, abych ji na boku přichytila ke svetru.
Šířka i výška záplaty je tedy přirozeně korigovaná počtem nabraných očí. Kdyby se vám zdálo, že je potřeba, aby byla záplata o něco širší než původní svetr, přidejte jedno oko na šířku navíc.


Po upletení pár řad vypadala záplata takto:

Vyčerpáním ok na bočních jehlicích jsem dokončila pletení tam a zpět, zůstala mi živá oka jen na jedné jehlici.


Rozhodla jsem se ukončit záplatování spletením živých ok s oky nabranými z úpletu pod jehlicí na další ponožkovou jehlici pletacím stehem (kitchener stitch).


Po dokončení pletacího stehu jsem zapošila konce záplaty a výsledek vypadá následovně:


Záplata je vidět, ale další párání nehrozí, a to je důležité. Doufám, že návod je takto srozumitelný. Pokud ne, pište, prosím, do komentářů.

středa 11. října 2017

Stuha na zpevnění légy u kardiganu Flourish od Alany Dakos


Po dopletení svetříku Flourish jsem měla pocit, že knoflíkové légy je potřeba zpevnit, aby lépe držely tvar. Inspirovaná svetrem Braid Hills od Kate Davies, jsem se rozhodla použít stuhu. Tady je malý návod jak na to.

Levá strana pod knoflíky šla jednoduše. Člověk změří úplet, odstřihne potřebné množství stuhy a přišije. V mém případě ručně, se strojem nejsem dost zručná, abych sekala do ruční práce.

Pravá strana s knoflíkovými dírkami je horší. Důležité je si odměřit stejně dlouho stuhu, jako je nalevo, tzn. nepoměřovat se svetrem, ale už s pevnou stuhou, aby se nám nestalo, že jedna z nich bude delší.

Stuhu přišpendlíme a nakreslíme si, kde bude potřeba obšít knoflíkové dírky. Ideální je na to použít fix pro švadlenky, který časem sám zmizí. Já jsem použila propisku :-).



Dírky jsem pak podle značek obšila na stroji pomocí patky na knoflíkové dírky.

Hotové dílo vypadá takto:


Svetr se sice dal nosit i bez zpevněných lég, teď ale mnohem lépe drží. Omlouvám se za barevnou kvalitu fotky. Podzimní světlo dělá své.

úterý 11. dubna 2017

Flourish

Můj jarní projekt, který mi dělal společnost při dlouhém měsíci doma, když měly děti neštovice.

Vybrala jsem krásnou tvídovou přízi Loch Lomond v odstínu Petrol s okrovými nopky. Miluju jak petrolejovou tak žlutou v teplých odstínech, takže jasná volba. Záleží velmi na světle, v teplejším vypadá příze jako tmavě zelená, ve studenějším jako modrá petrolejová. Je to trošku vidět i na fotkách, ale dosvědčím, že podobný efekt vznikal i pouhým okem.




Knihu Botanical Knits 2 od Alany Dakos jsem dostala k narozeninám od manžela už v lednu. Tento svetr jsem si vybrala jednak kvůli krásnému detailu na levém předním dílu a také proto, že se pletl z dílů. Chtěla jsem získat tu zkušenost. 

Výhodu to má tu, že člověk s sebou netahá velký pytel, když někam jde, nevýhoda je nemožnost si svetr vyzkoušet během pletení, která mi velmi chyběla. I rukávy jsem upletla naplocho a sešila, což už bych znovu neudělala. Příště bych je prostě napletla na už hotovou vestu.



Knoflíky na tento svetr jsem koupila na Prague Patchwork meetingu. Původně jsem si představovala nějaké lesklé nebo vintage skleněné knoflíky, orámované kovem. Nakonec jsem se rozhodla pro každý knoflík jiný. Je to hravější a líbí se to naší malé Zuzance :-).



Nejvíc mě na svetru zlobí málo pevné légy na předních dílech. Příště bych zvážila uplést je dvojitě nebo zahnout a připlést k lemu předních dílů. Tentokrát to asi vyřeším podšitím stuhou, což bude další nová zkušenost. 



Pletla jsem na jehlicích 4 mm, jen lem u krku a knoflíkové légy 3,5 mm.




Po asi dvou nošeních jsem vyhodnotila, že zpevnit légy je opravdu potřeba. Rozhodla jsem se pro stuhu. Inspirovala mě Kate Davies svým svetříkem Braid Hills.

sobota 1. dubna 2017

Sledování počtu řad při pletení


Existuje spousta způsobů, jak se neztratit ve vlastním pletení. Když návod říká, např. přidejte dvě oka každách 14 řad, dělám to následovně:


Přízi kontrastní barvy jednoduše zapletu do řady při pletení a když už ji nepotřebuji, jednoduše vytáhnu. Je to snažší než dělat čárky nebo klikat na počítadle. Jakou vychytávku máte vy?
Pletení zdar! :-)

čtvrtek 9. března 2017

Yarn Along - jehlice a knížka


Učím se plést u čtení. Cítím, že s mou závislostí na pletení, šla moje závislost na čtení trochu do pozadí a chybí mi to. Uvědomuji si přednosti obou činností. Zkouším obě závislosti sladit. Nejde to a tak to střídám.

Dobře utajené housle od Miroslava Horníčka je humoristická knížka o autorově životě, osobách a situacích braných s klidem, nadhledem a humorem. Kdyby lidé reagovali jako on, svět by vypadal jinak. Dobře utajené housle jsou pro mě vedle pletení velkou duševní hygienou.

"To byl druhý hanácký vpád do mého domova. Od té doby bych doporučil  každému, kdo chce vpadnout na cizí území a ovládnout je, aby sestavil své okupační pluky z Hanáků. 

Proniknou všude. Pomalu a neznatelně, tiše a sladce jako tekoucí med. Ocitli by se jednoho jitra v určeném prostoru a užaslí občané by neviděli svého nepřítele. Přímo mezi nimi, v jejich domovech, u  jejich stolů by posedávali a usmívali se bodří, růžolící cizinci.

Byl by to slunečný vpád, laskavé pustošení a úsměvný plen. 

Byla by to okupace v pianissimu."


Je naivní si představovat, že budu číst u fair isle, na moji obranu, zkoušela jsem to u těch modrých sekcí pořád hladce :-).