středa 3. července 2019

Letní sleva na Manos del Uruguay Milo zůstává do vyprodání zásob!

Užijte si krásné propletené prázdniny!

Milo je měkká merino jednonitka s 35% podílem lnu, který jí dává jedinečný vzhled, protože len se probarví jinak než vlna. Využijte možnosti nakoupit se slevou 20%.



neděle 9. června 2019

Světový den pletení na veřejnosti v Riegráku! Díky všem!

Chtěla bych všem moc poděkovat za příjemné propletené odpoledne u příležitosti Světového dne pletení na veřejnosti 2019!

Troufám si říct, že jsme si to užily! Počasí přálo, nálada byla dobrá, společnost příjemná, stylová. Chtěla bych moc poděkovat Adrianě a jejímu doprovodu za ukázku aikida! Bylo to vítané zpestření a konečně jsem pochopila, že si na ni nemám dovolovat :D.

Fotky vypoví víc než tisíc slov (díky Vendy za ně!)...









sobota 8. června 2019

Světový den pletení na veřejnosti!

U příležitosti Světového dne pletení na veřejnosti se na celém světě setkávají pletařky, pletaři, háčkařky, háčkaří a jiné ženy či muži stehy vládnoucí. Účelem těchto setkání je, aby se potkali a načerpali energii ze společného tvoření.
Naše pražská odnož se už tradičně setkává v parku Riegrovy sady. Nejinak tomu bude i letos. Už se na Vás moc těším. Detaily a kontakt najdete ve facebookové události zde nebo na oficiálních stránkách WWKIP (World Wide Knit in Public zde.

středa 5. června 2019

Linho (Joji Locatelli)

Před časem mě zaujala krásná příze Linea Linen od Karen Noe. Koupila jsem si pár klubíček za účelem, že si upletu jednoduchý top na ramínka. Problém byl v tom, že jsem jej pletla těhotná a nemohla tím pádem zkoušet. Když břicho opadlo, celý projekt jsem vypárala, protože mi vůbec neseděl.
A co teď s tím lnem? Ráda pracuji s vlnou. Pletení se lnem nebo bavlnou mě zase tak moc neoslovuje. Klubíčka už jsem ale měla doma, a tak jsem na jejich zpracování vybrala nádherný návod Linho od Joji. Joji použila 100% lněnou přízi. Ta moje měla příměs bavlny. Vzorek mi vyšel celkem dobře, jenom řady byly úplně mimo, to jsem se ale rozhodla upravovat za pochodu. 


Zajímavé bylo už nahození výstřihu, které se dělalo s trojitě drženou přízí. Pak už se pletl standardní raglán. Já jsem jen vzhledem k vzorku upravovala počty řad.
Trochu jsem bála krajky...jak to napsat? No prostě jestli bude pěkná, ale vyšla hezky.



Původně jsem si myslela, že budu Linho nosit spíše jako halenku. Časem se ale ukázalo, že jej beru jako lehčí svetr, když není moc zima. Nosím jej moc ráda a i k tomu lnu se nakonec ještě vrátím :).


Jehlice: 3 a 3,5 mm
Stránka projektu na Ravelry zde

A co vy? Jak jste na tom s pletením a lnem nebo bavlnou? Nějaké tipy, jak to klouzavé utrpení udělat snesitelnějším?

úterý 21. května 2019

3 Color Cashmere Cowl od Joji

Návod  3 Color Cashemre Cowl moc doporučuji. Mně výborně fungoval jako cestovní, hřišťový a kavárenský projekt, protože jednotlivé sekce jsou jednoduché a nemusíte se na ně moc soustředit.


Další výhodou je, že se na něj dají využít zbytky přízí, protože nevyžaduje celá klubíčka či přadena. Já jsem vybrala zbytky Manos del Uruguay Alegríe v odstínu Kohl a Foil. Moje dcera Zuzanka mi půjčila kousek její Alegríe v odstínu Locura Fluo. Světlá šedá Foil mi nevyšla a tak jsem ji doplnila zbytkem skvělé šedivé ponožkovky od Cowgilblues. Myslím, že to ani není moc vidět. Na obrázku níže je Cowgilblues použitá na krajce a dále.


Oproti návodu jsem udělala jedinou změnu a to, že jsem zmenšila počet nahozených ok, aby nákrčník seděl těsněji u krku a netáhlo pod něj. Během pletení jsem se bála, jestli tunel není moc dlouhý, ale je tak akorát.


Jsem rozhodnutá udělat těchto nákrčníků víc a využít jako vánoční dárky. Vždycky mám ráda mít na jehlicích něco bezmyšlenkovitého a malého, co se dobře tahá s sebou úplně všude.
Tento návod skvěle umožňuje pohrát si s texturou i barvami. Láka mě použít nějakou jednobarevnou přízi místo té pestrobarevné, taky s Locura Fluo mi vyšly dvě pruhované sekce za sebou.


Co? : 3 Color Cashemere Cowl od Joji Locatelli
Z čeho: Manos del Uruguay Alegría
Stránky projektu: zde
Jehlice: 3 mm

 

A co pletete na cestách nejraději Vy? Budu ráda za Vaše komentáře.

pátek 10. května 2019

Paper Dolls - Kate Davies

Když je v zimě hodně zima, ráda nosím pod cardigan na tričko ještě svetr od skotské návrhářky Kate Davies, který jsem pletla ještě v roce 2016 - Paper Dolls (papírové panenky). Je výborný i na přechodové počasí, kdy je vám v dlouhém svetru horko, ale něco hřejivého na sebe se ještě hodí.


Paper Dolls mě na první pohled zaujal svou hravostí. Je ještě z doby, kdy Kate Davies navrhovala svoje designy spíše na tělo. Ještě z doby před oversized krabicovými svetry. Svetřík se pletl odspodu. Začalo se dvoubarevným patentem (corrugated rib).


Pak jsem pletla nahoru do kruhu hladce. Pas je vytvarován ubíráním a pak zase přidáváním v bočním "švu". Po připojení rukávů nastala nejzábavnější část: sedlo. U výstřihu byl další dvoubarevný patent. Měl být dlouhý 5 cm, mně ale nevyšla hlavní béžová barva a tak je kratší. Řekla bych, že na výsledku to nevadí a já mám dobrý pocit, že nemám zbytky.


Až nedávno jsem zjistila, že návod je vlastně napsaný na přízi Titus od Baa Ram Ewe, kterou jsem v té době ještě neznala. Musím přiznat, že mě opravdu láká uplést si další Paper Dolls z tohoto jedinečného materiálu. Nestihnu to ale dříve než na sklonku roku. Tolik mám plánů, nejspíš to znáte :).

Vybrala jsem tehdy přízi Holst Garn z malého e-shopu Atelier příze, který provozuje moje pletací kamarádka Jana. Mám moc ráda milá setkání s jehlicemi v kavárně Pointa, která organizuje, a k přízi se určitě někdy vrátím. Růžová je kultovní příze Fine Tweed od společnosti Rowan, která je bohužel ukončená, nad čímž smutní velká část pletařské komunity. Je opravdu úžasná! Vidíte ty zelené nopky? :)


Co bych příště udělala jinak? Přidala bych panenkám vlasy! Buď mikádo - na to by stačilo jedno hnědé oko navíc po obou stranách hlavy, nebo propojené copánky. V budoucnu mě nejspíš čekají další Paper Dolls pro dceru. Budu tedy mít možnost tuto chybu napravit :-).

Na závěr článku bych ráda poděkovala mojí milé kamarádce Helče za krásné fotky! Pokud byste chtěli vidět více takových skvelých fotografií a přečíst si pár zajímavých článků k tomu, tak doporučuji jeji blog Six Ladies, který píše spolu s další kreativní ženou. Tvoření zdar!

A co Vy? Jak to máte s tvorbou na jaře? Pletení, zahrádka nebo něco dalšího? Na co si nejradši najdete čas?

pátek 26. dubna 2019

Čtení při pletení - jak na to?

Jak jsem začala víc plést, přestal mi se dvěma a pak třemi malými dětmi zbývat čas na čtení. Čítávala jsem ráda. Přínosy četby oceňuji, ale pletení mě tak nadchlo, že jsem prostě četbu na čas téměř vytěsnila.

Pak jsem ale ze zahraničních podcastů zjistila, že jsou pletařky, které během pletení zvládají i číst. To by celkem řešilo můj problém a propojovalo moje dvě vášně. Nejvíc mi pomohla Beatriz Molina, která ve svém podcastu "El podcast de Miso" (podcast je ve španělštině) popisuje, jak se naučila číst a plést najednou. Dověděla jsem se, že číst u pletení nejsnáze jde, pokud pletete dlouhé úseky hladce nebo obrace, na které se nemusíte moc soustředit. Vzít si ke knížce shetlandský krajkový šál není úplně dobrý nápad :-). Ze začátku doporučila trénovat odhlédnout od pletení na dvě tři oka a pak postupně přidávat.
Já jsem to začala zkoušet v tramvaji. Podívala jsem se třeba, kde zrovna jsem a při tom nepřerušila pletení. Lepší je to ze začátku zkoušet se silnější přízí, která se nedvojí. Lépe se také začíná na delších úsecích jako je tělo svetru než třeba na rukávech. Stojí to trochu trpělivosti, ale z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jde o dovednost, kterou se lze cíleně naučit.
Teď už jsem ve fázi, že si zvládnu užít knihu a u toho plést. Mám pocit krásně stráveného času.


A co jsem naposledy u pletení četla? Byla to kniha od Roberta Fulghuma - Drž mě pevně, miluj mě zlehka. Jedná se o román z prostředí tančírny Century, takže jsem tak trochu přidala i mou další vášeň - tanec, i když jen pasivně. Kniha je to lehká, bohémská, plná autentických postav a jemného humoru. Navozuje pohodu a dobrou náladu, což mi s pletením náramně souznělo...




Dalším přínosem skutečnosti, že se na pletení občas nemusím dívat, je sociální aspekt. Chodím plést do kavárny s dalšími milými pletařkami, ale také si občas jdu někam sednout s kamarádkami a kamarády, kteří sami nepletou. Když jen sedíme a povídáme, ráda si vytáhnu pletení. Možnost dívat se jim při hovoru do očí mi vlastně dovoluje plést i v takové situaci, aniž by moji společníci měli pocit, že se jim věnuji jen napůl.

Jak to udělat technicky, aby člověk na čtení přes pletení viděl a nezavírala se mu knížka? Já mám často knihy z knihovny, které jsou ohmatané a moc se nezavírají. Obvykle pletu na posteli s pokrčenýma nohama, o které mám knihu opřenou a pletení v klíně. Beatriz doporučovala klasický stojánek na knihu, jaký známe ze základní školy nebo pokud používáte čtečku, existují speciální držáčky, které se dají použít.

A co Vy? Jak to máte se čtením a pletením najednou? A social knitting? Vaše komentáře ráda uvítám :-)!