S Lucií v Rychlebských horách - kurz zpracování vlny

Už dlouho jsem se chtěla dovědět, jak se příze dostane z ovečky až do klubka. Od kurzu jsem si slibovala, že se to dozvím a že se naučím dokonale příst :-).

Farma Ovce z kopce se nachází v Rychlebských horách na kraji obce Vlčice (u Javorníka, okres Jeseník, Olomoucký kraj). Webové stránky zde.

Jakmile jsem vystoupila z autobusu, nepřestávala jsem žasnout nad krásnou krajinou a svěžím vzduchem.
Výhled z Luciina domku:

Trochu jsem se bála jít k někomu domů jen tak přespat, ale Lucie je úžasná. Moc ji obdivuji jako člověka a doufám, že budeme mít ještě příležitost se potkat.

Večer jsme povídaly u vína, domácích koláčků a Lucií ručně dělaných sýrů. Ráno jsme vstaly a po domácím chlebu s pomazánkou z Luciina tvarohu (to si nedovedete představit), jsme se vrhly na přebírání rouna na sítu. Vyhazovaly jsme znečištěné kusy, nečistoty a vlnu se skrutem.

Vlna se potom prala a sušila na sítu v ateliéru mimo sluneční paprsky. Abychom to za jeden den stihly, vzala Lucie už přízi usušenou (českou merino vlnu), kterou jsme pak česaly na česačce. Nejdřív jsme ji ale musely načuchrat :D.

Učesaná vlna vypadá následovně:

Lucie mi pro zajímavost ukázala starší způsob česání vlny na kramplích a starým holandským způsobem na hřebenu:

Pak už přišlo na řadu předení. V mém podání spíš boj s kolovrátkem kdo s koho.

Lucie se nechtěla fotit, ale nakonec mi přece jen nechala selfíčko :-). Mám radost!!!

Jedna z Lucčiných oveček:

Takto nádherně rozkvetlé byly všechny louky a kraje cest:

Po předení mi Lucka ukázala, jak skát dvě příze ve dvojnitku. Jednonitky se musely cca 30 min napařit, aby se zafixovaly a vyvěsily se mokré se závažím. Tato dvojnitka je skaná dohromady česká merino jednonitka mnou předená a šedá shetlandská vlna předená Lucií (ta tenčí :D).

Další den jsem se úžasně vyspala v útulném pokojíku a vyrazila na tůru na Hraničky, pak po červené ke Špičáku a hřebenovkou po žluté až na nejvyšší vrchol Rychlebských hor Smrk. Trasa a pár fotek z cesty zde:

Je to krásná trasa, ale vede hodně lesem, výhledů bylo méně, krásné přírody hodně.

Moje výtvory zleva: shetlandská vlna z Luciiny ovečky, česká merino vlna, přadýnko z šedé romanovské ovečky, tři česká merina a výše zmiňovaná dvojnitka je dole.

Nádherná louka na Hraničkách:

Není divu, že jsem si celou cestu po hranici zpívala písničku "Náhrobní kámen" :-).

Možná malinký brambořík? Poraďte, prosím :-). Fotka je kousek od Pramene pod Stráží, kde se dala nabrat voda.

Fotka ze sekce Extreme knitting, můj šátek Flukra z příze Manos del Uruguay Fino v borůvčí:

Před polednem se oteplilo a blížila jsem se k nejvyšší hoře Jizerských hor Smrku.

Krásné výhledy do Polska.

Příze na výletě (jsem asi trochu blázen:-), ale tento výlet je hlavně o nich, že?). Také jsem Lucii slíbila, že příze vyfotím na krásném místě.

Takto vypadá nejvyšší vrchol Rychlebských hor Smrk 1127 m.n.m. Pokud nevěříte, ano, je to tento palouček v lese :-D.

Krásná příroda při sestupu do Ramzové.

Doufám, že jsem se moc nerozepsala. Ale moje nadšení nelze nesdílet. Byl to pro mě balzám na duši a není vyloučeno, že předení časem zapomenu a budu nucena si celý kurz zopakovat :D.

Modrá nebo červená? - Miette od Andi Satterlund na svatbu

Můj milý bratránek a jeho budoucí žena nás pozvali na svatbu. Krásná příležitost si zasloužila nové šaty. Ale co k nim? Dva týdny před dnem D jsem se rozhodla uplést svetr. Vybrala jsem návod Miette od Andi Satterlund, který jsem měla v oblíbených už dlouho (tento návod je zdarma). Požádala jsem facebookovou a ravelry komunitu o radu, jestli k daným šatům bude lepší modrý nebo červený svetr. 

Vyhrála červená 20:12 :-).

Problém nastal v tom, že červená příze Manos del Uruguay Marina byla tloušťkou lace proti "worsted", na kterou byl návod navržen, což už je docela rozdíl.  Prošla jsem i jiné krátké svetry k šatům, ale žádný se mi tak nelíbil a tak jsem se rozhodla návod přepočítat a operativně upravovat při pletení.

Modifikací návodu nakonec nebylo tolik. Přízi jsem držela dvojitě, nahodila 57 ok, jakoby vel 42, i když jsem potřebovala velikost 34. Tím, že můj vzorek vyšel o 2 cm na každých 10 cm menší, to mělo vyjít. 
Jela jsem podle návodu až na výjimky níže: 

• Řada 22 bez přidávání 
• Navíc jsem opakovala jsem řady 14-18, také bez přidávání. Po dopletení řady 30 jsem měla 207 ok, dostala jsem se na velikost 38 (v počtu ok, reálně potřebuji menší) a pokračovala jsem v pletení podle instrukcí na velikost 38 až do konce.
• Patent dole jsem udělala o dost delší a jsem ráda. Svetr lépe sedí.

Rukávy:

• Měla jsem odložených 46 ok + 3 oka nabraná v podpaží, celkem na začátku rukávu 49 ok
• V horní části pletené jen hladce jsem upletla 14 řad navíc (mezi řadami 2-35
• V řadách 40-47 jsem udělala jen polovinu ujímání
• Po řadě 48 jsem měla 42 ok
• nepletla jsem krajkový vzor na rukávech

Na patentech u krku a na knoflíkových légách na obou stranách jsem vždy přidala řadu navíc.

Na ukončování jsem používala Jeny´s surprisingly stretchy bind off. Bála jsem se těsných rukávů. Dolní lem svetru jsem ukončila moc těsně, vypárala a ukončila znovu právě Jeny´s surprisingly stretchy bind off, aby dobře pružil. 

Tady bych podotkla, že spodní lem svetru je rovný, jen já si všechno tahám dolů :-).

O dokončování a podšití knoflíkové légy napíšu v dalším článku.

Jarní krajkářské trhy s Upletusi

Zase po půl roce se chystám se na Jarní krajkářské trhy. Chystáte se také? Letos se konají v ZŠ Curieových kousek od Právnické fakulty. Má pršet, tak jaký lepší program si představit?

Těším se, že se potkáme osobně!

Podzimní krajkářské trhy v listopadu mě nadchly hlavně nečekanými setkáními. Prodávat byla pro mě nová zkušenost. Šla jsem do toho s velkými obavami a následně se radovala, jak skvěle to dopadlo! Nabitá se těším na další, tentokrát v jarním kabátu!


P.S. Bohužel i mě jako maloobchodníka se už týká EET a tak jsme s mužem včera celý večer nastavovali telefony a minitiskárnu na účtenky. Z mého pohledu je to obtěžující, zbytečné, neekologické a ponižující pro všechny podnikatele, zvlášť od tak nízkého člověka jako je pan ministr financí Babiš.

Horká jarní novinka - Manos del Uruguay Lace a Marina!

Na Flerovém obchodě dnes přibyly krásné odstíny Manos del Uruguay Lace a Marina.

Příze Lace od uruguayské Fair Trade společnosti Manos del Uruguay je luxusní kombinací vlny, hedvábí a kašmíru (70/25/5). Je výborná na pletení krajek, lehkých jarních a letních svetříků, topů a šátků. Nabízíme ji v pěti odstínech.

Včera jsme naskladnili také dlouho očekávané odstíny Manos del Uruguay Mariny. Ke dvěma stávajícím přibylo šest nových odstínů. 

Nově máme i odstín Eucalyptus - Maxima - Manos del Uruguay.

Manos del Uruguay Alegría - Pindó a Jacaranda.

Manos del Uruguay Silk Blend Wildflower:

Shop update - Manos del Uruguay Fino

S velkou radostí oznamuji, že dorazila nová Fina od Manos del Uruguay. Přišly i další příze, ale ty jsem bohužel ještě nestihla nafotit.

Můžete vybírat z 13ti odstínů. Doufám, že máte takovou radost jako já :-).

Velikonoční

Na Velikonoce jsme vyrazili na kraj Krušných hor do okolí obce Šindelová.

Děti si užily stavění domečků pro skřítky v lese, choroše, kozy, kamarády a jízdu na kole.

Já zase Flukru od Gudrun Johnston z nádherného ocelově šedého Fina. Začátek je skvělé společenské pletení vroubku s nahozeným prvním okem, takže v podstatě pořád hladce.

Flourish

Můj jarní projekt, který mi dělal společnost při dlouhém měsíci doma, když měly děti neštovice.

Vybrala jsem krásnou tvídovou přízi Loch Lomond v odstínu Petrol s okrovými nopky. Miluju jak petrolejovou tak žlutou v teplých odstínech, takže jasná volba. Záleží velmi na světle, v teplejším vypadá příze jako tmavě zelená, ve studenějším jako modrá petrolejová. Je to trošku vidět i na fotkách, ale dosvědčím, že podobný efekt vznikal i pouhým okem.

Knihu Botanical Knits 2 od Alany Dakos jsem dostala k narozeninám od manžela už v lednu. Tento svetr jsem si vybrala jednak kvůli krásnému detailu na levém předním dílu a také proto, že se pletl z dílů. Chtěla jsem získat tu zkušenost. 

Výhodu to má tu, že člověk s sebou netahá velký pytel, když někam jde, nevýhoda je nemožnost si svetr vyzkoušet během pletení, která mi velmi chyběla. I rukávy jsem upletla naplocho a sešila, což už bych znovu neudělala. Příště bych je prostě napletla na už hotovou vestu.

Knoflíky na tento svetr jsem koupila na Prague Patchwork meetingu. Původně jsem si představovala nějaké lesklé nebo vintage skleněné knoflíky, orámované kovem. Nakonec jsem se rozhodla pro každý knoflík jiný. Je to hravější a líbí se to naší malé Zuzance :-).

Nejvíc mě na svetru zlobí málo pevné légy na předních dílech. Příště bych zvážila uplést je dvojitě nebo zahnout a připlést k lemu předních dílů. Tentokrát to asi vyřeším podšitím stuhou, což bude další nová zkušenost. 

Pletla jsem na jehlicích 4 mm, jen lem u krku a knoflíkové légy 3,5 mm.

Po asi dvou nošeních jsem vyhodnotila, že zpevnit légy je opravdu potřeba. Rozhodla jsem se pro stuhu. Inspirovala mě Kate Davies svým svetříkem Braid Hills.