Ponožkové ú(p)lety

Ponožky pro mě dlouho byly něco, co nestojí za námahu. Radši jsem pletla něco, co je víc blíž hlavě :-). Ponožky jsou poměrně pracné a technicky náročné (je to opravdu těžší než šátek), ale oceňované jsou podle mé zkušenosti málo. Většina lidí si myslí, že to je hned a dělají to lidé, kteří nemají co jiného na práci.

Svoje první ponožky jsem upletla z Alegríe (Manos del Uruguay Alegría). Mám tuto přízi moc ráda. Je založením ponožková a tak jsem ji tehdy chtěla na ponožky vyzkoušet. Překvapilo mě, že jsem jednu ponožku pletla celou týdenní dovolenou a dost mě to odradilo.

Pak jsem si řekla, že zkusím silnější ponožky jako dárek pro moji babičku. To šlo o dost rychleji! Vzala jsem silnější verzi Alegríe - Alegríí Grande. Tam jsem slavila úspěchy nekončící chválou od babičky, která jiné na nohy už skoro nevezme a to povzbudí :D. K narozeninám a Vánocům už jí nic jiného nevymýšlím. Vždyť já  jsem od ní roky dostávala háčkované papuče (bačkory) a nějakou tu papírovku :D.

Zároveň jsem tím zkusila pletení ponožek od špičky, což mi vyhovuje daleko víc, i když vzhledem k patě je to náročnější na odhad celkové délky chodidla. Nemožné to ale není. Myslím, že k pletení ponožky seshora se už nikdy nevrátím. Je to výhodnější i vzhledem ke spotřebě materiálu. Klubíčko si můžete rozdělit a půlky a plést, až co to vyjde.

Vyzkoušela jsem i samovzorovací příze od Regie. To bylo úplné fiasco. Nedošlo mi, že asi musím plést podle konkrétního návrhu a tak jsem si nahodila svůj ozkoušený postup od špičky a zkoušela novou patu podle návodu Fanrem Sokker (který je super a zdarma). Když jsem vypletla zelenou barvu a už byla u šedé "patové" příze, došlo mi, že velikost 45 to asi nebude. Tak jsem se flexibilně přeorientovala z manžela na babičku :D. Jediné štěstí, že máme s babičkou stejnou nohu a můžu ponožky vesele zkoušet na sobě. Výsledek byl v pohodě, ale v ponožkách je spousta konců a mně zbylo dost malých klubíček různých barev :-D. Prostě samovzorující ponožky s daným postupem jsou na mě málo punkové :D. 

Pak jsem v pražském Woolpointu objevila úžasnou přízi West Yorkshire Spinners a z ní upletla dvoje ponožky vel. 45 (!!!) pro manžela a tatínka. Příze vyšla přesně s tím, že paty, špičky a patenty jsou z jiné příze. Na to stačilo jedno klubíčko Arwetty od Filcolany, což je příze, kterou už nejspíš nikdy nepoužiju. Žmolkovala mi už při pletení a po jednom vyprání manželových ponožek nevypadá už vůbec hezky. Je dost možné, že není na ponožky vůbec myšlená a mě zmátl jen obsah nylonu. Je také možné, že jsem měla zrovna smůlu na horší várku, což se může stát každému výrobci. Nevím. 

Každopádně přízi West Yorshire Spinners doporučit můžu. Je to krásná příze a můj odstín se jmenuje "Pheasant" neboli "bažant". Je z řady inspirované barvami ptáků, což mě mimo velmi dobré kvality také moc baví :-).

Většinu ponožek jsem upletla jako dárky, ale s tím jsem se rozhodla v roce 2021 skončit a začít plést ponožky pro sebe, které budu nosit. O tom ale více v příštím článku, který rozhodně vyjde s kratším odstupem než tento. 

Díky, že jste dočetli až sem. Vím, že blog poslední dobou trochu zanedbávám, ale v karanténě to neměl lehké asi nikdo z nás. Přeji krásný rok 2021, ať vyjde lépe než ten letošní, a hlavně zdraví!