Čtení při pletení - jak na to?

Jak jsem začala víc plést, přestal mi se dvěma a pak třemi malými dětmi zbývat čas na čtení. Čítávala jsem ráda. Přínosy četby oceňuji, ale pletení mě tak nadchlo, že jsem prostě četbu na čas téměř vytěsnila.

Pak jsem ale ze zahraničních podcastů zjistila, že jsou pletařky, které během pletení zvládají i číst. To by celkem řešilo můj problém a propojovalo moje dvě vášně. Nejvíc mi pomohla Beatriz Molina, která ve svém podcastu "El podcast de Miso" (podcast je ve španělštině) popisuje, jak se naučila číst a plést najednou. Dověděla jsem se, že číst u pletení nejsnáze jde, pokud pletete dlouhé úseky hladce nebo obrace, na které se nemusíte moc soustředit. Vzít si ke knížce shetlandský krajkový šál není úplně dobrý nápad :-). Ze začátku doporučila trénovat odhlédnout od pletení na dvě tři oka a pak postupně přidávat.
Já jsem to začala zkoušet v tramvaji. Podívala jsem se třeba, kde zrovna jsem a při tom nepřerušila pletení. Lepší je to ze začátku zkoušet se silnější přízí, která se nedvojí. Lépe se také začíná na delších úsecích jako je tělo svetru než třeba na rukávech. Stojí to trochu trpělivosti, ale z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jde o dovednost, kterou se lze cíleně naučit.
Teď už jsem ve fázi, že si zvládnu užít knihu a u toho plést. Mám pocit krásně stráveného času.

A co jsem naposledy u pletení četla? Byla to kniha od Roberta Fulghuma - Drž mě pevně, miluj mě zlehka. Jedná se o román z prostředí tančírny Century, takže jsem tak trochu přidala i mou další vášeň - tanec, i když jen pasivně. Kniha je to lehká, bohémská, plná autentických postav a jemného humoru. Navozuje pohodu a dobrou náladu, což mi s pletením náramně souznělo...

Dalším přínosem skutečnosti, že se na pletení občas nemusím dívat, je sociální aspekt. Chodím plést do kavárny s dalšími milými pletařkami, ale také si občas jdu někam sednout s kamarádkami a kamarády, kteří sami nepletou. Když jen sedíme a povídáme, ráda si vytáhnu pletení. Možnost dívat se jim při hovoru do očí mi vlastně dovoluje plést i v takové situaci, aniž by moji společníci měli pocit, že se jim věnuji jen napůl.

Jak to udělat technicky, aby člověk na čtení přes pletení viděl a nezavírala se mu knížka? Já mám často knihy z knihovny, které jsou ohmatané a moc se nezavírají. Obvykle pletu na posteli s pokrčenýma nohama, o které mám knihu opřenou a pletení v klíně. Beatriz doporučovala klasický stojánek na knihu, jaký známe ze základní školy nebo pokud používáte čtečku, existují speciální držáčky, které se dají použít.

A co Vy? Jak to máte se čtením a pletením najednou? A social knitting? Vaše komentáře ráda uvítám :-)!